Pastorační cesta papeže Jana Pavla II. do České republiky ve dnech 20. až 22. května 1995 byla jeho druhou návštěvou naší země. Poprvé přijel ještě do Československa v dubnu 1990, teď se vracel do již samostatné České republiky. Prezident Václav Havel papeže přivítal 20. května na ruzyňském letišti a odpoledne následovalo zhruba půlhodinové soukromé setkání. Po modlitbě na Strahovském stadionu papež zamířil na Moravu, do Olomouce. Hlavním důvodem cesty bylo svatořečení dvou postav českých církevních dějin – Jana Sarkandra a Zdislavy z Lemberka. Kanonizační mše se konala v neděli na olomouckém letišti v Neředíně a zúčastnilo se jí podle některých odhadů na 100 000 věřících.

Během návštěvy se papež setkal také se zástupci nekatolických církví a vyzval je ke společnému úsilí o prohloubení křesťanské jednoty. Současně jménem katolíků požádal o odpuštění za křivdy, kterých se katolická církev v minulosti dopustila vůči nekatolickým věřícím. Vyjádřil také, že katolická církev odpouští bezpráví, jež bylo spácháno na ní samotné.

Sama účast na kanonizační mši v Neředíně ukázala, že papežova osobnost dokázala v jedné z nejsekulárnějších zemí Evropy vyvolat mimořádný veřejný zájem. Návštěva se navíc stala prvním setkáním hlavy katolické církve s již plně samostatnou Českou republikou – necelé tři roky po jejím vzniku – a spolu s vřelým osobním vztahem Václava Havla a Jana Pavla II. přispěla k obrazu mladého státu jako respektovaného partnera na mezinárodní scéně.