V sobotu 1. srpna 2026 si připomínáme 70 let od úmrtí architekta Pavla Janáka, předního českého architekta, urbanisty, všestranného designera a profesora na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Proslul jako přední iniciátor a teoretik českého kubismu v architektuře a užitém umění. Jeho vlastní tvorba dále směřovala přes národní sloh, dekorativismus až k modernímu funkcionalismu a památkové péči.

Po příchodu prezidenta Edvarda Beneše na Pražský hrad se 1. června 1936 Pavel Janák ujal funkce hradního architekta, ve které vystřídal Jože Plečnika. V pracovním poměru Kanceláře prezidenta republiky setrval až do 31. ledna 1956. Jmenování do funkce zahrnovalo i vedení Stavební správy Pražského hradu, pomocného úřadu při Kanceláři prezidenta republiky. Stavební správa pod vedením Pavla Janáka realizovala celou řadu hradních rekonstrukcí a stavebních úprav různého rozsahu. Při všech těchto projektech dbal na to, aby stavební zásahy odpovídaly tehdejším moderním požadavkům památkové péče.

K zásadním stavebním projektům na Pražském hradě v letech 1936-1956 patřily rekonstrukce Letohrádku královny Anny a jeho giardinetta v Královské zahradě, obnova vyhořelé renesanční Míčovny, výstavba prezidentské rezidence v Královské zahradě, dále adaptace barokní Jízdárny Pražské hradu pro víceúčelové kulturní využití a úpravy hal jižního křídla Nového paláce, jež jsou součástí reprezentačních prostor Pražského hradu. Významnou rekonstrukcí prošel také renesanční letohrádek Hvězda ve stejnojmenné oboře v Praze-Liboci (tehdy součástí hradního eráru), který byl adaptován pro účely výstavních prostor.

Fotografie zachycují významné stavební realizace na Pražském hradě pod vedením Pavla Janáka.

Obr. 1-3
Adaptace reprezentačních prostor v 1. p. na spoji jižního a středního křídla Nového paláce v letech 1937-1938.

Obr. 4-6
Giardinetto Letohrádku královny Anny v Královské zahradě. Rekonstrukce květinové zahrady a přilehlých prostor proběhla v letech 1937-1938.

Obr. 7-9
Obnova renesanční Míčovny Pražského hradu se realizovala v letech 1945-1952. Míčovna byla 9. května během Pražského květnového povstání zasažena vojenským projektilem a celá vyhořela.

Obr. 10-12
Výstavba prezidentské rezidence v Královské zahradě v letech 1948-1950. Přístavba nových obytných křídel k baroknímu pavilonu. Původně byl střední pavilón součástí barokního skleníku vystavěného v letech 1731-1732 patrně K. I. Dientzenhoferem.

Obr. 13-15
Adaptace barokní Jízdárny Pražského hradu pro výstavní účely v letech 1948-1949. Zahajovací expozicí byla Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu.

Obr. 16-18
Obnova renesančního letohrádku Hvězda v Praze-Liboci byla uskutečněna v letech 1949-1951. Poté byl objekt předán Ministerstvu školství, věd a umění, které prostory využilo pro účely Muzea Aloise Jiráska.

Obr. 19-21
Letohrádek královny Anny v Královské zahradě (tzv. Belvedér) byl výrazně zrekonstruován v letech 1951-1954 ve spolupráci s prof. Bedřichem Hacarem, ředitelem Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních při ČVÚT (dnes Kloknerův ústav).